Český statistický úřad zveřejnil v pátek 13. února 2026 údaje o inflaci za leden 2026. Data potvrzují pokračující stabilizaci poblíž 2% cíle ČNB, zároveň ale ukazují, že cenové tlaky zůstávají výrazně vyšší u služeb a v položkách spojených s bydlením. Tato hodnota je sice nejnižší od roku 2016, ale je potřeba ji číst velmi opatrně – hlavní roli totiž sehrál administrativní zásah státu u elektřiny (POZE). Vzhledem k tomu, že celková inflace klesla z 2,1 % na 1,6 % (tj. o 0,5 p. b.), POZE vysvětluje přibližně 80 % tohoto poklesu.
- Meziroční inflace: 1,6 % (výrazný pokles oproti prosincovým 2,1 %).
- Meziměsíční vývoj: 0,9 %.
- Ceny zboží meziročně klesly o 0,4 %, zatímco ceny služeb vzrostly o 4,7 %. Služby tak zůstávají hlavním zdrojem setrvačné inflace.
- HICP (evropské srovnání): ČR s 1,2 % zůstává pod průměrem eurozóny (1,7 %).
Struktura míry inflace
- Potraviny a nealkoholické nápoje: ČNB zmiňuje zpomalení meziročního růstu potravin na 1,3 % (z 1,7 % v prosinci). V detailu ČSÚ uvádí výrazné meziroční nárůsty například u hovězího masa +22,1 %, vajec +13,2 % a kávy +18,5 %.
- Energie a regulované položky (bydlení): rozhodujícím faktorem byl pokles cen elektřiny o 12,2 %. V rámci bydlení ale zároveň dál rostly některé „domácí“ položky: nájemné za bydlení +6,3 %, vodné +3,9 %, stočné +3,8 %, teplo a teplá voda +2,5 %. Naopak zemní plyn byl meziročně nižší o 6,5 % a pevná paliva o 2,0 %. Náklady vlastnického bydlení (imputované nájemné) vzrostly o 5,1 %.“
- Alkohol a tabák: ceny tabákových výrobků byly meziročně vyšší o 6,3 %; u alkoholu ČSÚ uvádí meziroční růst u destilátů a likérů +3,4 %, piva +3,3 % a vína +1,4 %.
Stravování a ubytování (služby). - Stravování a ubytování: ceny stravování vzrostly meziročně o 4,5 % a ubytovacích služeb o 6,8 %.
- Rekreace, sport a kultura: meziročně byly vyšší zejména ceny rekreačních služeb o 6,8 %.
- Doprava: na meziroční snižování celkové cenové hladiny působily ceny pohonných hmot a maziv, které klesly o 8,9 %.
Názor ČNB
Odhad ČNB se v jednotlivých položkách liší pouze o 0,1 %. Výsledkem je, že inflace je shodná s odhadem ČNB. Petr Sklenář, ředitel sekce měnové výslovně uvedl:
„Celková inflace se díky příznivému vývoji cen energií včetně dopadu zrušení POZE dostala výrazně pod hranici 2 %, kde by se měla držet i po zbytek roku. Jádrová inflace alespoň na začátku roku zůstane zvýšená poblíž současných úrovní, zejména kvůli cenám služeb.”
ČNB zároveň shrnula hlavní implikaci pro měnovou politiku:
„I přes velmi příznivý vývoj celkové inflace je zvýšená jádrová inflace důvodem pro opatrnost v měnové politice. Trvale zvýšený růst cen služeb ukazuje, že cenový vývoj v domácí ekonomice ještě není plně normalizován.“
Nejbližší zasedání proběhne 19. března, ČNB už bude mít k dispozici i data za únor.
Dopad na hypotéky a realitní investice: nejde o „konec inflace“, ale o změnu její struktury
Lednový pokles inflace je pro domácnosti pozitivní zejména přes elektřinu. Pro trh sazeb je ale podstatné, že dezinflační impuls přišel primárně z regulované složky energií, zatímco služby a bydlení zůstávají cenově napjaté. To typicky znamená, že centrální banka bude při nastavení politiky vycházet hlavně z jádra a služeb, tedy z položek, které odrážejí domácí poptávku a mzdový přenos, a bude postupovat opatrněji, než by naznačovalo samotné titulní číslo.
Z pohledu investic do rezidenčních nemovitostí je signál čitelný: i když je inflace hluboko pod 2 % nájemní a „realitní“ složka cenové dynamiky zůstává vysoká (imputované nájemné 5,1 %, tržní nájemné 6,3 %). V takovém režimu rozhoduje především kvalita (stabilní obsazenost, správně nastavené nájemné, řízení nákladů a práce s technickým stavem nemovitostí), nikoliv sázka na rychlý a automatický pokles sazeb.
