Tisková zpráva
Brno, 12. listopadu 2025 – Bytová krize se z metropolí přesouvá už i do regionů. Jedním ze zasažených je právě jižní Morava, ve které osm z deseti Jihomoravanů nedosáhne na vlastní bydlení z důvodu vysokých cen nemovitostí. Tedy o několik procentních bodů více než kolik činí celostátní průměr. Vyplývá to z průzkumu společnosti Salutem Group. Výrazný rozdíl mezi dostupností bydlení v Brně a regionálními městy vnímají až tři čtvrtiny obyvatel jižní Moravy. Stěhování do menších měst by tak za lepších podmínek práce, dostupného bydlení či služeb zvažovala až polovina Jihomoravanů.
Jižní Morava se potýká s prudkým propadem dostupnosti bydlení. Za hlavní překážku při pořízení vlastního bydlení považuje až 82 % Jihomoravanů vysoké ceny bytů. Téměř dvě pětiny obyvatel Jihomoravského kraje pak nedosáhnou na vlastní bydlení z důvodu nízkých příjmů. Vyplývá to z průzkumu společnosti Salutem Group, který proběhl na přelomu letošního září a října. Sběr dat byl realizován průzkumnou agenturou STEM/MARK.
„Bytová krize už dávno není jen problémem Prahy nebo Brna, ale i regionů. Na jižní Moravě sledujeme typický vzorec – ceny ve městech rostou, zatímco menší obce mají prostor pro rozvoj, ale chybějí tam nové projekty či investice do infrastruktury,” říká Jaroslav Ton, spoluzakladatel Salutem Group. „Brno je drahé, menší města mají potenciál, ale nedostatek projektů. A to je problém, který se dá vyřešit.“
Náklady na bydlení ukrajují velkou část příjmů
Většina Jihomoravanů bydlí ve vlastním bytě nebo domě, ale často za cenu výrazné finanční zátěže. V nájemním bydlení pak bydlí 28 % obyvatel jižní Moravy. Podle výzkumu 15 % lidí stále splácí hypotéku, a každý čtvrtý vydává na bydlení víc než 40 % svých příjmů. „Na papíře to vypadá stabilně, ale realita je jiná,“ dodává Ton. „Mnoho domácností žije v dluhu a pod tlakem. Často neřeší, jestli pojedou na dovolenou, ale jestli zaplatí energie a nájem.“
Tento trend má podle Salutem Group výrazný dopad hlavně na mladší generace, pro které se vlastnické bydlení stává nedosažitelným cílem. Zatímco starší ročníky ještě bydlí ve vlastním, mladí lidé zůstávají v nájmu nebo spolubydlení, často ne z volby, ale z nutnosti.
Ochota ke změně existuje, jen chybí příležitost
Až 46 % Jihomoravanů by zvažovalo přestěhování do menšího města, pokud by tam našli dostupnější bydlení, práci nebo kvalitní služby. 50 % z nich by hledalo nižší náklady na bydlení, více než dvě pětiny blízkost přírody a 17 % z nich v tom vidí příležitost pořídit si větší byt nebo dům za stejnou cenu, za jakou by koupili menší byt v Brně. Potenciál vidí v menších městech, jako jsou Hodonín, Znojmo, Mikulov, Kyjov nebo Boskovice. Tedy tam, kde je dobrá infrastruktura i pracovní příležitosti, ale chybějí nové byty.
„Ochota ke změně tu je. Lidé by se stěhovali, kdyby měli kam,“ říká Jaroslav Ton. „Jenže nabídka v regionech prakticky neexistuje. A právě tam vidíme největší prostor pro investice, které dávají ekonomický i společenský smysl.“
Každá velikost obce má své bariéry
Data ukazují, že obyvatelé různě velkých obcí vnímají překážky rozvoje odlišně:
- V nejmenších obcích (do 1 000 obyvatel) lidé nejčastěji zmiňují byrokracii a složité povolovací procesy(46 %), ale také nedostatečnou infrastrukturu (12 %) a nezájem obcí o rozvoj (25 %).
- Ve středních obcích (1 000–5 000 obyvatel) vidí problém v nedostatku pozemků (31 %) a slabé infrastruktuře.
- Ve větších městech (nad 10 000 obyvatel) lidé upozorňují především na nevyužitý potenciál starších budov a brownfieldů (31 %), ale i na odchod mladých do metropolí (16 %).
„Čím menší obec, tím víc ji brzdí papírování. Čím větší město, tím víc promarněného potenciálu. Ale všichni se shodují na jednom, nestaví se,“ shrnuje Ton.
Lidé chtějí rekonstrukce, ne další výstavbu
Jak vyplývá z průzkumu, více než polovině Jihomoravanů přijdou rekonstrukce starších budov lepší řešení než nová výstavba. Salutem Group dlouhodobě prosazuje přístup, který se opírá o čtyři principy, a to Revitalizace, Rekonstrukce, Respekt a Rozvoj (tzv. 4R). Namísto rozšiřování měst do okolní krajiny se zaměřuje na obnovu stávajícího bytového fondu, rekonstrukci bývalých průmyslových areálů, prázdných administrativních budov nebo zanedbaných domů v centrech měst.
„Nehledáme zelené louky, hledáme druhý život pro to, co už stojí,“ říká Jaroslav Ton. „Je to cesta, která spojuje ekonomiku, ekologii i společenskou odpovědnost. V Hodoníně jsme díky projektům Nový Modrásek a Nový Háj vrátili do života téměř 200 bytů, které dnes slouží lidem i investorům. A podobně jako v Ústí nad Labem u projektů Ústí Towers nebo Purkyňova vidíme, že to funguje. Lidé se do těch míst chtějí vrátit.“
Regionální rozvoj jako inspirace pro celé Česko
Podle Salutem Group je jižní Morava zrcadlem celé země. Ukazuje, že řešení bytové krize nemusí přijít shora, ale z regionů. Právě tam se rodí modely, které propojují investory, samosprávy i obyvatele. „Regiony nejsou periferie. Jsou budoucností bydlení,“ uzavírá Ton. „Pokud dokážeme rozumně obnovovat to, co už máme, můžeme nabídnout dostupné bydlení i kvalitu života, která lidem dává smysl.“
Klíčová zjištění z průzkumu STEM/MARK (Jihomoravský kraj, září–říjen 2025):
- 82 % – vnímají vysoké ceny nemovitostí jako hlavní překážku
- 73 % – vnímají rozdíl v dostupnosti mezi městy a menšími obcemi
- 28 % – vydávají na bydlení více než 40 % příjmů
- 46 % – by zvažovalo přestěhování do menšího města kvůli dostupnějšímu bydlení
- 31 % – si myslí, že rozvoj regionu brzdí nevyužitý potenciál starších budov
*O průzkumu
Průzkum realizovala agentura STEM/MARK pro Salutem Group v září a říjnu 2025 na reprezentativním vzorku 2515 respondentů z celé České republiky. Pro regionální data byly vybrány odpovědi 281 respondentů z Jihomoravského kraje.
